Biologicky aktivní metabolity mořského pobřežního lišejníku Lichina pygmaea
Datum: Čtvrtek, 27.04. 2017 - 09:06:54
Téma: prof Patočka


Biologicky aktivní metabolity mořského pobřežního lišejníku Lichina pygmaea

Jiří Patočka

     Lišejníky (Lichenes) patří k symbiotickým organismům, na jejich stavbě se podílí dva, zcela rozdílné organismy. Jedním z nich je houba (obvykle vřeckovýtrusá), tzv. mykobiont, druhým organismem je zelená řasa nebo sinice, tzv. fotobiont.  Houba dodává celému organismu vodu a anorganické látky, řasa nebo sinice pak organické látky. Lišejníky tvoří stélku, ve které kvantitativně převládá houba, která určuje její tvar a je také schopna pohlavního rozmnožování. Lišejníky se vyskytují téměř všude, velmi často na stanovištích s extrémními životními podmínkami, kde ani  jiné organismy  žít nemohou. Lišejníky rostou většinou velmi pomalu a pro značnou citlivost na znečištěné prostředí bývají využívány jako tzv. bioindikátory.



     Lišejníkem, který roste v extrémních podmínkách, je také Lichina pygmaea (Peveling, 1972). Roste na březích moře, na spodní hranici pevniny, na místech pravidelně zaplavovaných přílivem (Raven et al., 1990). Produkuje velké množství polysacharidů galaktomannanového typu (Prieto et al., 2008), cytotoxicky účinné aryl-hydrazidy (Pygmein) (Roullieret al., 2010) a řadu biologicky aktivních látek (Roullier et al., 2009, 2010), z nichž nejznámější jsou četné deriváty mycosporinu (Le Pogam et al., 2015; Hartmann et al., 2017). Studium mořských pobřežních lišejníků prokazuje, že mohou být levným zdrojem rozmanitých bioaktivních látek (mycosporinové aminokyseliny, agaritin, pygmaniliny a další), potenciálně využitelných v medicíně (Le Pogam et al., 2015; Parrot et al., 2015; Mahajan et al., 2017).
Literatura
Hartmann A, Murauer A, Ganzera M. Quantitative analysis of mycosporine-like amino acids in marine algae by capillary electrophoresis with diode-array detection. J Pharm Biomed Anal. 2017; 138: 153-157.
Le Pogam P, Legouin B, Le Lamer AC, Boustie J, Rondeau D. Analysis of the cyanolichen Lichina pygmaea metabolites using in situ DART-MS: from detection to  thermochemistry of mycosporine serinol. J Mass Spectrom. 2015; 50(3): 454-462.
Mahajan N, Chadda R, Calabro K, Solanki H, O'Connell E, Murphy PV, Thomas OP. Isolation and synthesis of pygmanilines, phenylurea derivatives from the Northeastern Atlantic lichen Lichina pygmaea. Tetrahedron Letters, 2017; 58(12): 1237-1239.
Parrot D, Antony-Babu S, Intertaglia L, Grube M, Tomasi S, Suzuki MT. Littoral lichens as a novel source of potentially bioactive Actinobacteria. Sci Rep. 2015; 5: 15839.
Peveling E. [Mesosome-like structures in the mycobiont of Lichina pygmaea]. Z  Naturforsch B. 1972; 27(11): 1388-1392. German. 
Prieto A, Leal JA, Bernabé M, Hawksworth DL. A polysaccharide from Lichina pygmaea and L. confinis supports the recognition of Lichinomycetes. Mycol Res. 2008; 112(Pt 3): 381-388.
Raven JA, Johnston AM, Handley LL, McInroy SG. Transport and assimilation of inorganic carbon by Lichina pygmaea under emersed and submersed conditions. New Phytologist, 1990; 114(3): 407-417.
Roullier C, Chollet-Krugler M, Bernard A, Boustie J. Multiple dual-mode centrifugal partition chromatography as an efficient method for the purification  of a mycosporine from a crude methanolic extract of Lichina pygmaea. J Chromatogr B Analyt Technol Biomed Life Sci. 2009; 877(22): 2067-2073.
Roullier C, Chollet-Krugler M, Weghe Pv, Devehat FL, Boustie J. A novel aryl-hydrazide from the marine lichen Lichina pygmaea: isolation, synthesis of derivatives, and cytotoxicity assays. Bioorg Med Chem Lett. 2010 ; 20(15): 4582-4586.






Tento článek najdete na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=971