COVID-19 a zinek: systematický přehled a meta-analýza
Datum: Sobota, 25.06. 2022 - 10:37:32
Téma: prof Patočka


COVID-19 a zinek: systematický přehled a meta-analýza

Jiří Patočka, Patrik Olekšák

Úvod

     S ohledem na pandemii COVID-19 způsobenou virem SARS-CoV-2 jsou hledány potenciální protektivní a terapeutické prostředky na bázi antivirové strategie. Zinek je biogenní kovový prvek, který se účastní velkého množství biologických procesů díky své funkci kofaktoru mnoha enzymů (Coleman, 1992). Podílí se na regulaci metabolismu sacharidů a lipidů, jakož i na fungování reprodukčního, kardiovaskulárního a nervového systému (Prasad, 2017). Důležitou roli hraje zinek v imunitním systému, kde reguluje proliferaci, diferenciaci, zrání a fungování leukocytů a lymfocytů (Haase a Rink, 1014; Wessels et al., 2917). Zásadní úlohu hraje zinek při modulaci zánětlivých odpovědí (Maywald et al., 2017). Dnes je dostatečně doloženo, že zinek významně ovlivňuje imunitní odpověď vedoucí ke zvýšené náchylnosti k zánětlivým a infekčním chorobám, včetně syndromu získané imunodeficience, spalniček, malárie, tuberkulózy a pneumonie (Gammoh a Rink, 2017). Nedostatek zinku je spojován také se zvýšenou prevalencí infekcí dýchacích cest (Walker e al., 2013). Pozornost tohoto článku je zaměřena na úlohu zinku u nemoci COVID-19, o níž je známo, že také moduluje antivirovou a antibakteriální imunitu a reguluje zánětlivou reakci. Některé informace z dostupné literatury naznačují, že modulace stavu zinku může být u COVID-19 prospěšná. 



Nedostatek zinku a nemoci
     Nedostatek zinku ve výživě je pozorován v mnoha zemích světa a jeho dopad na zdraví populace je považován za významný problém (Bailey et al., 2015). Za nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva jsou považováni starší lidé a kojenci, zejména ti předčasně narození (Yaszda a Tsutsui, 2016). Nedostatek zinku také způsobuje zvýšenou náchylnost k bakteriálním toxinům a enterovirovým patogenům, které aktivují guanylátové a adenylátové cyklázy, stimulují sekreci chloridů, způsobují průjem a snižují absorpci živin, čímž zhoršují již narušený minerální stav. Kromě toho může nedostatek zinku zhoršit absorpci vody a elektrolytů a oddálit ukončení epizod gastrointestinálního onemocnění (Olechnowicz et al., 2018). Chronický nedostatek zinku vede ke zvýšené  produkci prozánětlivých cytokinů, což zhoršuje průběh velkého počtu zánětlivých, metabolických, imunitních a neurodegenerativních onemocnění (Kozlowski et al., 2012; Bonacentura et al., 2015; Chabosseau a Rutter, 2016; Olechnowicz et al., 2018). Nedostatek zinku je také úzce spojen s rizikovými faktory pro stárnutí, imunitní nedostatečnost, obezitu, cukrovku a aterosklerózu (Jayawardena et al., 2012).
Zinek a respirační onemocnění
     Respirační infekce jsou onemocnění převážně sezonního charakteru, která postihují jak dětskou, tak i dospělou populaci. Zahrnují jak banální onemocnění, tak život ohrožující stavy. Převážná většina těchto infekcí je virového původu a z 6 až 29 % se na nich podílí koronaviry (Berry et al., 2015; Peiris et al., 2016; Docea et al., 2020). Viry z čeledi Coronaviridae jsou zoonotické viry, které se mohou přenášet ze zvířat na člověka. Takovým koranavirem je i SARS-CoV-2, který se poprvé objevil v čínském Wu-chanu na konci roku 2019 (Lai et al., 2020). Od té doby se nebezpečně rozšířil do celého světa (Khachfe et al., 2020) a přerostl v pandemii (WHO, 2020).
     COVID-19 postihuje převážně dýchací systém, což může vést k pneumonii a syndromu akutní dechové tísně (ARDS) (Rothan a Byrareddy, 2020) a následné potřebě mechanické ventilace (Ñamendys-Silva, 2020), která ovšem není bez rizika pro pacienty zejména vyššího věku (Jiang et al., 2020; Yang et al., 2020). Riziko úmrtí pacientů s nemocí COVID-19 zvyšuje také řada komorbidit, jako např. metabolický syndrom, kardiovaskulární onemocnění (Wu et al., 2020) nebo obezita (Huang et al., 2020).
      Vzhledem k jasně prokázané roli zinku v imunitě (Wessels et al., 2017) a jeho snižování ve stáří (Haase a Rink, 2009), u metabolických onemocněních včetně cukrovky, u obezity a kardiovaskulárních chorob (Olechnowicz et al., 2018), je na místě abychom objasnili, zda lze sloučeniny zinku použít jako doplněk terapie v léčbě COVID-19 pro zvýšení antivirové rezistence. Jestliže se podávání zinku osvědčilo u prasečí chřipky (Sandstead a Prasad, 2010), je dost pravděpodobné, že to bude účinné také u COVID-19 a je třeba to vyzkoušet, protože z toxikologického hlediska to nepřináší žádná rizika.
Zinek a COVID-19
     Přestože informace o přímém účinku zinku na SARS-CoV-2 a COVID-19 jsou zatím velmi omezené, existují nepřímé důkazy o tom, že zinek má významný vliv na virové infekce prostřednictvím modulace vstupu virových částic, fúze, replikace, translace virových proteinů a dalšího uvolňování u řady virů a je proto pravděpodobné, že podobně bude zinek působit také u COVID-19 (Ishida, 2019; Read et al., 2019). Již v roce 1974 prokázal Korant se spolupracovníky (Korant et al., 1974), že zinek významně inhibuje replikaci rhinovirů, které spolu s pikornaviry jsou hlavní příčinou běžné rýmy (Krenn et al., 2009).
     Kromě toho bylo prokázáno, že podávání zinku zvyšuje produkci interferonů α (IFN-α)  syntetizovaných  leukocytů (Cakman et al., 1997) a potencuje jejich antivirovou aktivitu v buňkách infikovaných rhinovirem (Berg et al., 2001). Antivirová aktivita IFNα je zprostředkována prostřednictvím JAK1 / STAT1 signalizací a up-regulací antivirových enzymů, které se podílí na degradaci virové RNA a inhibice (inhibici???) translace virové RNA. Také tyto biochemické reakce jsou pravděpodobně stimulovány zinkem (Lin et al., 2014).  Tato zjištění, spolu s dřívějšími údaji o úloze zinku v imunitě, vyvolala zájem o potenciální použití zinku v prevenci i léčbě běžného nachlazení (Singh et al., 2013).  Výsledky metaanalýzy prokázaly, že suplementace zinkem v dávce > 75 mg/den významně zkracuje dobu běžného nachlazení (Hemila, 2011), přičemž nejúčinnější formou byl  Zn-acetát (Hemila, 2017).
     Význam zinku u virových onemocnění prokázaly také další studie. U dětí s pneumonií vyvolanou respiračním syncitiálním virem (RSV) byla v krvi nalezena velmi nízká hladina zinku (Che a Sun, 2016).  Nedostatek zinku je také spojován s vyšší úmrtností a těžším průběhem methicilin-rezistentním zlatým stafylokokem (MRSA) (Kaynar et al., 2019). I když praktických poznatků o ochranném účinku potravinových doplňků se zinkem před respiračními virovými infekcemi je celá řada, stále chybí validní klinická studie a spolehlivá epidemiologická data.
     O tom, že podávání sloučenin zinku při nemoci COVID-19 není samoúčelné, svědčí řada studií z poslední doby (Sharma et al., 2020) a vychází z dostatečně doložené skutečnosti, že zinek hraje klíčovou roli při podpoře a odpovídající regulaci obranných mechanismů hostitele proti virovým infekcím. Je to stopový kovový prvek zapojený do řady metabolických pochodů a druhý nejčastější stopový kov v těle, hned po železe. Je přítomen ve všech orgánech a tkáních těla, protože tvoří katalytickou složku téměř 2 000 enzymů.
      Zdrojem zinku pro člověka jsou potraviny, v nichž se přirozeně vyskytuje. Aktuální doporučená denní dávka zinku pro dospělého člověka je asi 10 až 12 mg. Zinek je biologicky nezbytný pro buněčné procesy včetně růstu a vývoje, jakož i syntézy DNA a transkripce RNA. Nedostatek zinku má za následek řadu metabolických změn včetně poškození imunitního systému. V tomto směru je důležitý zejména v časných fázích růstu, kdy nedostatek zinku v potravě může způsobit vážné zdravotní problémy. Pediatři v době celosvětové pandemie COVID-19 proto doporučují kojení, vhodné přikrmování, případně použití doplňkové výživy, doplňky stravy se zinkem, n-3 a n- 6 mastné kyseliny a probiotika. Všechna tato doporučení mají určitý význam jako ochrana před COVID-19 u dětí (Kesavelu et al., 2020).
     V současné době nepřímé důkazy naznačují, že zinek může potenciálně snížit riziko, trvání a závažnost infekcí SARS-CoV-2 zejména u populací s rizikem nedostatku zinku, včetně lidí s chronickými komorbiditami a u starších dospělých. Dostatečně validní důkaz o tom, zda je zinek účinný při prevenci nebo léčbě SARS-CoV-2 však dosud nemáme.  Než se takový důkaz objeví, je rozumné podávat preventivně zinek jako doplněk stravy alespoň lidem s chronickými onemocněními a seniorům, protože obě skupiny mají vyšší riziko nedostatku zinku a vyšší riziko COVID-19 (Arentz et al., 2020). 
     Multicentrická kohortní studie u 3473 dospělých pacientů (medián věku 64 let) s pozitivní infekcí SARS-CoV-2 hospitalizovaných ve čtyřech newyorských nemocnicích v období od 10. března do 20. května 2020 prokázala, že podávání preparátu zinku (Zn2+ + ionofor) mělo za následek zlepšení klinického stavu nemocných, zkrácení doby nemoci a zvýšení počtu pacientů propuštěných do domácího léčení a 24% snížení rizika úmrtnosti (Frontera et al., 2020).
Mechanismus antivirového účinku zinku na SARS-CoV-2
     Četné experimenty ukazují, že zinek ve formě kationtu Zn2+ má antivirovou aktivitu zprostředkovanou prostřednictvím inhibice SARS-CoV RNA polymerázy (Kumar et al., 2020; Mayor-Ibarguren et al., 2020). Tento účinek může být vysvětlením terapeutické účinnosti chlorochinu (Hece let al., 2020), o kterém je známo, že působí jako ionofor zinku. Aby se totiž Zn2+ mohl dostat do buňky a tam inaktivovat virus, potřebuje vhodný ionofor (Rahman a Idid, 2020). Nepřímé důkazy rovněž naznačují, že Zn2+ může snížit aktivitu angiotensin-konvertujícího enzymu 2 (ACE2), o kterém je známo, že je jedním z receptorů pro SARS-CoV-2.
Závěr
    Zinek má protizánětlivou aktivitu, protože inhibuje signalizaci NF-kB a modulaci funkcí regulačních T-buněk, které mohou omezit cytokinovou bouři v COVID-19 (Skalny et al., 2020). Lze proto očekávat, že podávání zinku může mít ochranný účinek jako preventivní a adjuvantní léčba COVID-19 tím, že moduluje antivirovou a antibakteriální imunitu, potlačuje zánět, zlepšuje mukociliární clearance a snižuje riziko poškození plic. Dále má zinek schopnost zvyšovat vrozenou a adaptivní imunitu v průběhu virové infekce. Účinnost zinku u infekce COVID-19 může být zvýšena přidáním dalších substancí, jako jsou vitaminy či esenciální aminokyseliny. Důležité je podání zinku ve formě, která je schopná překonat buněčnou bariéru a vstoupit do tak (nemá to být „tak do“?) infikované buňky, kde může zastavit replikaci SARS-CoV-2 (Rahman a Idid, 2020).
     Již dříve bylo prokázáno, že Zn2+ může inhibovat virovou replikaci změnou proteolytického zpracování replikázových proteinů a RNA-dependentní RNA polymerázy (RdRp) v rhinovirech, HCV a viru chřipky a snížit aktivitu syntézy dalších RNA virů. Lze proto předpokládat, že suplementace zinkem může mít potenciální přínos pro profylaxi a léčbu COVID-19. Protože nedostatek zinku se často vyskytuje u starších pacientů a u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, chronickým plicním onemocněním nebo cukrovkou, lze předpokládat, že suplementace zinkem může mít v terapii infekcí COVID-19 velký význam (Derwand a Scholz, 2020). 

Literatura

Arentz S, Hunter J, Yang G, Goldenberg J, Beardsley J, Myers SP, Mertz D, Leeder S. Zinc for the prevention and treatment of SARS-CoV-2 and other acute viral respiratory infections: a rapid review. Adv Integr Med. 2020;7(4):252-260. doi: 10.1016/j.aimed.2020.07.009. Epub 2020 Aug 1. PMID: 32837895; PMCID: PMC7395818.

Bailey RL, West KP, Jr, Black RE. The epidemiology of global micronutrient deficiencies. Ann Nutr Metab. 2015;66(Suppl 2):22–33. doi: 10.1159/000371618.

Berg K, Bolt G, Andersen H, Owen TC. Zinc potentiates the antiviral action of human IFN-α tenfold. J Interferon Cytokine Res. 2001;21:471–474. doi: 10.1089/10799900152434330. 

Berry M, Gamieldien J, Fielding BC. Identification of new respiratory viruses in the new millennium. Viruses. 2015;7:996–1019. doi: 10.3390/v7030996.

Bonaventura P, Benedetti G, Albarède F, Miossec P. Zinc and its role in immunity and inflammation. Autoimmun Rev. 2015;14:277–285. doi: 10.1016/j.autrev.2014.11.008.

Cakman I, Kirchner H, Rink L. Zinc supplementation reconstitutes the production of interferon-α by leukocytes from elderly persons. J Interferon Cytokine Res. 1997;17:469–472. doi: 10.1089/jir.1997.17.469. 

Coleman JE. Zinc proteins: enzymes, storage proteins, transcription factors, and replication proteins. Annu Rev Biochem. 1992;61:897-946. doi: 10.1146/annurev.bi.61.070192.004341. 

Derwand R, Scholz M. Does zinc supplementation enhance the clinical efficacy of chloroquine/hydroxychloroquine to win today's battle against COVID-19? Med Hypotheses. 2020 ;142:109815. doi: 10.1016/j.mehy.2020.109815. 

Docea AO, Tsatsakis A, Albulescu D, Cristea O, Zlatian O, Vinceti M, Moschos SA, Tsoukalas D, Goumenou M, Drakoulis N, et al. A new threat from an old enemy: Re-emergence of coronavirus (Review) Int J Mol Med. 2020; 45: 1631–1643.

Frontera JA, Rahimian JO, Yaghi S, Liu M, Lewis A, de Havenon A, Mainali S, Huang J, Scher E, Wisniewski T, Troxel AB, Meropol S, Balcer LJ, Galetta SL. Treatment with Zinc is Associated with Reduced In-Hospital Mortality Among COVID-19 Patients: A Multi-Center Cohort Study. Res Sq [Preprint]. 2020; rs.3.rs-94509. doi: 10.21203/rs.3.rs-94509/v1. 

Gammoh NZ, Rink L. Zinc in infection and inflammation. Nutrients. 2017;9:624. doi: 10.3390/nu9060624.

Haase H, Rink L. Multiple impacts of zinc on immune function. Metallomics. 2014;6:1175–1180. doi: 10.1039/c3mt00353a.

Haase H, Rink L. The immune system and the impact of zinc during aging. Immun Ageing. 2009;6:9. doi: 10.1186/1742-4933-6-9.

Hecel A, Ostrowska M, Stokowa-So³tys K, W±t³y J, Dudek D, Miller A, Potocki S, Matera-Witkiewicz A, Dominguez-Martin A, Koz³owski H, Rowiñska-¯yrek M. Zinc(II)-The Overlooked Éminence Grise of Chloroquine's Fight against COVID-19? Pharmaceuticals (Basel). 2020;13(9):228. doi: 10.3390/ph13090228. 

Hemilä H. Zinc lozenges and the common cold: A meta-analysis comparing zinc acetate and zinc gluconate, and the role of zinc dosage. JRSM Open. 2017;8:2054270417694291. doi: 10.1177/2054270417694291.

Hemilä H. Zinc lozenges may shorten the duration of colds: A systematic review. Open Respir Med J. 2011;5:51–58. doi: 10.2174/1874306401105010051. 

Huang R, Zhu L, Xue L, Liu L, Yan X, Wang J, Zhang B, Xu T, Ji F, Zhao Y, Cheng J, Wang Y, Shao H, Hong S, Cao Q, Li C, Zhao XA, Zou L, Sang D, Zhao H, Guan X, Chen X, Shan C, Xia J, Chen Y, Yan X, Wei J, Zhu C, Wu C. Clinical findings of patients with coronavirus disease 2019 in Jiangsu province, China: A retrospective, multi-center study. PLoS Negl Trop Dis. 2020;14(5):e0008280. doi: 10.1371/journal.pntd.0008280. 

Chabosseau P, Rutter GA. Zinc and diabetes. Arch Biochem Biophys. 2016;611:79–85. doi: 10.1016/j.abb.2016.05.022.

Che Z, Sun J. Investigation on relationship between whole blood zinc and Fe elements with children pneumonia caused by respiratory syncytial virus. Int J Lab Med. 2016;37:2401–2402. 

Ishida T. Review on the role of Zn2+ ions in viral pathogenesis and the effect of Zn2+ ions for host cell-virus growth inhibition. Am J Biomed Sci Res. 2019;2 doi: 10.34297/AJBSR.2019.02.000566. AJBSR.MS.ID.000566. 

Jayawardena R, Ranasinghe P, Galappatthy P, Malkanthi R, Constantine G, Katulanda P. Effects of zinc supplementation on diabetes mellitus: a systematic review and meta-analysis. Diabetol Metab Syndr. 2012;4(1):13. doi:10.1186/1758-5996-4-13

Jiang F, Deng L, Zhang L, Cai Y, Cheung CW, Xia Z. Review of the clinical characteristics of coronavirus disease 2019 (COVID-19) J Gen Intern Med. 2020 Mar 4; doi: 10.1007/s11606-020-05762-w. 

Kaynar AM, Andreas A, Maloy A, Austin W, Pitt BR, Gopal R, Alcorn JF. Zinc deficiency worsens the long-term outcome and exacerbates inflammation in a murine model of influenza-MRSA superinfection. Am J Respir Crit Care Med. 2019;199:A4130. 

Kesavelu D, Franklyn N, Sreedharan L. Can Nutrition Play a Role as a Stimulant for COVID 19 in Children? Rev Recent Clin Trials. 2020 Nov 4. doi: 10.2174/1574887115666201104154713.

Khachfe HH, Chahrour M, Sammouri J, Salhab H, Makki B, Fares MY. An epidemiological study on COVID-19: A rapidly spreading disease. Cureus. 2020;12:e7313. 

Korant BD, Kauer JC, Butterworth BE. Zinc ions inhibit replication of rhinoviruses. Nature. 1974;248:588–590. doi: 10.1038/248588a0.

Kozlowski H, Luczkowski M, Remelli M, Valensin D. Copper, zinc and iron in neurodegenerative diseases (Alzheimer's, Parkinson's and prion diseases) Coord Chem Rev. 2012;256:2129–2141. doi: 10.1016/j.ccr.2012.03.013.

Krenn BM, Gaudernak E, Holzer B, Lanke K, Van Kuppeveld FJM, Seipelt J. Antiviral activity of the zinc ionophores pyrithione and hinokitiol against picornavirus infections. J Virol. 2009;83:58–64. doi: 10.1128/JVI.01543-08. 

Kumar A, Kubota Y, Chernov M, Kasuya H. Potential role of zinc supplementation in prophylaxis and treatment of COVID-19. Med Hypotheses. 2020;144:109848. doi: 10.1016/j.mehy.2020.109848. 

Lai CC, Shih TP, Ko WC, Tang HJ, Hsueh PR. Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) and coronavirus disease-2019 (COVID-19): The epidemic and the challenges. Int J Antimicrob Agents. 2020;55:105924. doi: 10.1016/j.ijantimicag.2020.105924.

Lin FC, Young HA. Interferons: Success in anti-viral immunotherapy. Cytokine Growth Factor Rev. 2014;25:369–376. doi: 10.1016/j.cytogfr.2014.07.015. 

Mayor-Ibarguren A, Busca-Arenzana C, Robles-Marhuenda Á. A Hypothesis for the Possible Role of Zinc in the Immunological Pathways Related to COVID-19 Infection. Front Immunol. 2020;11:1736. doi: 10.3389/fimmu.2020.01736. 

Maywald M, Wessels I, Rink L. Zinc signals and immunity. Int J Mol Sci. 2017;18:2222. doi: 10.3390/ijms18102222.

Ñamendys-Silva SA. Respiratory support for patients with COVID-19 infection. Lancet Respir Med. 2020;8:e18. doi: 10.1016/S2213-2600(20)30110-7. 

Olechnowicz J, Tinkov A, Skalny A, Suliburska J. Zinc status is associated with inflammation, oxidative stress, lipid, and glucose metabolism. J Physiol Sci. 2018;68:19–31. doi: 10.1007/s12576-017-0571-7.

Peiris JSM. Richman DD, Whitley RJ, Hayden FG. Clinical Virology. 4th edition. ASM Press; Washington: 2016. Coronaviruses; pp. 1244–1265.

Prasad AS. Discovery of Zinc for Human Health and Biomarkers of Zinc Deficiency. In: Collins JF, editor. Molecular, Genetic, and Nutritional Aspects of Major and Trace Minerals. Academic Press; Cambridge: 2017. pp. 241–260.

Rahman MT, Idid SZ. Can Zn Be a Critical Element in COVID-19 Treatment? Biol Trace Elem Res. 2020 May 26:1–9. doi: 10.1007/s12011-020-02194-9. 

Read SA, Obeid S, Ahlenstiel C, Ahlenstiel G. The role of zinc in antiviral immunity. Adv Nutr. 2019;10:696–710. doi: 10.1093/advances/nmz013. 

Rothan HA, Byrareddy SN. The epidemiology and pathogenesis of coronavirus disease (COVID-19) outbreak. J Autoimmun. 2020;109:102433. doi: 10.1016/j.jaut.2020.102433.

Sandstead HH, Prasad AS. Zinc intake and resistance to H1N1 influenza. Am J Public Health. 2010;100:970–971. doi: 10.2105/AJPH.2009.187773. 

Sharma P, Reddy PK, Kumar B. Trace Element Zinc, a Nature's Gift to Fight Unprecedented Global Pandemic COVID-19. Biol Trace Elem Res. 2020 Nov 10:1–9. doi: 10.1007/s12011-020-02462-8. 

Skalny AV, Rink L, Ajsuvakova OP, Aschner M, Gritsenko VA, Alekseenko SI, Svistunov AA, Petrakis D, Spandidos DA, Aaseth J, Tsatsakis A, Tinkov AA. Zinc and respiratory tract infections: Perspectives for COVID‑19 (Review). Int J Mol Med. 2020;46(1):17-26. doi: 10.3892/ijmm.2020.4575. 

Singh M, Das RR. Zinc for the common cold. Cochrane Database Syst Rev. 2013;2013:CD001364.

Suara RO, Crowe JE., Jr Effect of zinc salts on respiratory syncytial virus replication. Antimicrob Agents Chemother. 2004;48:783–790. doi: 10.1128/AAC.48.3.783-790.2004

Walker CLF, Rudan I, Liu L, Nair H, Theodoratou E, Bhutta ZA, O'Brien KL, Campbell H, Black RE. Global burden of childhood pneumonia and diarrhoea. Lancet. 2013;381:1405–1416. doi: 10.1016/S0140-6736(13)60222-6. 

Wessels I, Maywald M, Rink L. Zinc as a Gatekeeper of Immune Function. Nutrients. 2017;9(12):1286. doi: 10.3390/nu9121286.

WHO. Coronavirus disease 2019. Events as they happen. WHO; Geneva: 2020.  https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/events-as-they-happen. 

Wu C, Chen X, Cai Y, Zhou X, Xu S, Huang H, Wu C, Chen X, Cai Y, Zhou X, et al. Risk factors associated with acute respiratory distress syndrome and death in patients with coronavirus disease 2019 pneumonia in Wuhan. JAMA Intern Med. 2020 Mar 13; doi: 10.1001/jamainternmed.2020.0994.

Yang X, Yu Y, Xu J, Shu H, Xia J, Liu H, Wu Y, Zhang L, Yu Z, Fang M, et al. Clinical course and outcomes of critically ill patients with SARS-CoV-2 pneumonia in Wuhan, China: a single-centered, retrospective, observational study. Lancet Respir Med. 2020 Feb 24; doi: 10.1016/S2213-2600(20)30079-5. 

Yasuda H, Tsutsui T. Infants and elderlies are susceptible to zinc deficiency. Sci Rep. 2016;6:21850. doi: 10.1038/srep21850

 







Tento článek najdete na webu Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc
http://toxicology.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1289