Pukléřka
islandská: Botanika, fytofarmakologie a fytochemie
Radoslav Patočka, Jiří Patočka
V poslední době se těší mimořádné oblibě různé přípravky a doplňky stravy obsahující „islandský lišejník“. Mnohé internetové zdroje (kromě Wikipedie), časopisy i jiná media přináší o tomto lišejníku spoustu informací, bohužel ne zcela validních. Začněme u názvu „islandského lišejníku“, uváděného také jako „islandský mech“ (!), „plicní lišejník“, či dokonce „plicník“ (!!). Posledně uvedený název je naprosto zavádějící, neboť plicník je rodový název oblíbené jarní rostliny. Správný název lišejníku je Cetraria islandica (L.) Ach. , česky pukléřka islandská. Švédský botanik, zakladatel taxonomie lišejníků Erik Acharius by se divil, jak jeho cetrarii přiřadili Češi k cévnatým rostlinám. Článkům v časopisech s titulky typu „Zázračná rostlina ze severské tajgy“, „Mech z lesů tajemného Islandu“, „Severní královna“ či „Tajemný severský mech uzdravuje“ lze ještě omluvit, ovšem neustálé podsouvání informace, že „léčivý mech“ roste jen v oblastech s drsným severským klimatem nikoliv.
Rod Pukléřka z čeledi terčovkovitých (Parmeliaceae) je zastoupena i v České republice několika druhy. Pukléřky mají rozdílné ekologické nároky, což lze demonstrovat na dvou z nich. Suché, kyselé, kamenité či písčité půdy osídluje pukléřka ostnatá, která je známá z mnoha lokalit. Kyselé půdy s dostatkem humusu vyhledává jiná, u nás naopak velmi vzácná pukléřka sněžná. Jde o arkto – alpínský druh, která se v ČR se vyskytuje pouze v Krkonoších a Králickém Sněžníku nad horní hranicí lesa.
Vraťme se k pukléřce islandské. Nemusíme za ní až k lávovým proudům na Island, docela stačí si lišejníků rostoucích ve středních a vyšších polohách státu blíže všímat a při troše štěstí ji uvidíte. Pukléřka islandská má dužnatou lupenitou nebo keříčkovitou, 2 – 7 cm velkou stélku. Žlábkované rozvětvené, zelenavě hnědé až tmavě hnědé větvičky jsou široké necelý centimetr, jsou lesklé, zespodu bledší a na okrajích mají drobné trnité výrůstky. Na substrát je nenáročná, roste na kyselých i vápnitých půdách, rozvolněných trávnících v horských a podhorských polohách, na větvičkách dřevin bez ohledu na druh, v suchých smrkových lesích, ve vřesovištích a okolí rašelinišť i na výchozech hornin. Několik českých i moravských lokalit leží v suchých jehličnatých lesích, na písčitých půdách, vřesovištích a v blízkosti rašelinišť. Z uvedeného by mohl vzniknout dojem, že jde celkem o běžný druh lišejníku. Rozhodně ne. Pukléřka islandská se u nás vyskytuje roztroušeně a je zařazena v seznamu chráněných druhů.
Vodné extrakty pukléřky islandské se tradičně používají v podobě čaje v mnoha zemích světa proti řadě onemocnění. Mezi její významné farmakologické role patří tyto účinky: antioxidační (Colak et al., 2013; Gülçin et al., 2002), protizánětlivé (Nguyen et al., 2021), imunomodulační (Freysdottir et al., 2008), protinádorové (Güven et al., 2018), hepatoprotektivní (Cernescu et al., 2011), antitrypanozomální (Igoli et al., 2014), neuroprotektivní (Fernández-Moriano et al., 2015) a mnohé další (Gómez-Serranillos et al., 2014; Grujičiæ et al., 2014). Mezi významné biologicky aktivní látky pukléřky islandské, které se podílí na jejich farmakologických účincích, jsou zejména: fenolické látky
(Zagoskina et al., 2013), flavonoidy (Stadnytska et al., 2020), sacharidy a polysacharidy (Ingolfsdottir et al., 1994; Surayot et al., 2019), terpenoidy (Xu et al., 2016), aminokyseliny, peptidy a další (Horhant et al., 2007).
Pozn.: Autoři děkují touto cestou Mgr. Ondřeji Peksovi, PhD., vedoucímu botanického oddělení Západočeského muzea v Plzni za fotografii pukléřky islandské.
Literatura
Cernescu IT, Tarþãu L, Macavei A, Lupuºoru CE. Efectele unui extract din Cetraria islandica în monoterapie ºi în asociere cu magneziul pe un model de hepatopatie indusã experimental [Effects of a Cetraria islandica extract in monotherapy and in association with magnesium in an experimental-induced hepatopathy model]. Rev Med Chir Soc Med Nat Iasi. 2011; 115(4): 1195-1199. Romanian.
Colak S, Geyikoglu F, Türkez H, Bakır TÖ, Aslan A. The ameliorative effect of Cetraria islandica against diabetes-induced genetic and oxidative damage in human blood. Pharm Biol. 2013; 51(12): 1531-1537.
doi: 10.3109/13880209.2013.801994. Fernández-Moriano C, Divakar PK, Crespo A, Gómez-Serranillos MP. Neuroprotective activity and cytotoxic potential of two Parmeliaceae lichens: Identification of active compounds. Phytomedicine. 2015; 22(9): 847-855.
doi: 10.1016/j.phymed.2015.06.005. Freysdottir J, Omarsdottir S, Ingólfsdóttir K, Vikingsson A, Olafsdottir ES. In vitro and in vivo immunomodulating effects of traditionally prepared extract and purified compounds from Cetraria islandica. Int Immunopharmacol. 2008; 8(3): 423-430.
doi: 10.1016/j.intimp.2007.11.007. Gómez-Serranillos MP, Fernández-Moriano C, González-Burgos E, Divakar PK, Crespo A. Parmeliaceae family: phytochemistry, pharmacological potential and phylogenetic features. RSC Advances, 2014; 4(103): 59017-59047.
Grujičiæ D, Stošiæ I, Kosaniæ M, Stanojkoviæ T, Rankoviæ B, Miloševiæ-Djordjeviæ O. Evaluation of in vitro antioxidant, antimicrobial, genotoxic and anticancer activities of lichen Cetraria islandica. Cytotechnology 2014; 66(5): 803-813.
doi: 10.1007/s10616-013-9629-4. Gülçin I, Oktay M, Küfrevioğlu OI, Aslan A. Determination of antioxidant activity of lichen Cetraria islandica (L) Ach. J Ethnopharmacol. 2002; 79(3): 325-329.
doi: 10.1016/s0378-8741(01)00396-8. Güven C, Taskın E, Yumtutas O, Sener LT, Ozay Y, Dal F, et al. The Anticancer Activity of Cetraria Islandica (L.) Ach in Breast Cancer Cells Through Crosstalk of Ampk-α1 and Erk1/2 Signalling. Turkish J Agriculture-Food Sci Technol. 2018; 6(6): 783-791.
Horhant D, Le Lamer AC, Boustie J, Uriac P, Gouault N. Separation of a mixture of paraconic acids from Cetraria islandica (L.) Ach. employing a fluorous tag—catch and release strategy. Tetrahedron Letters, 2007; 48(34): 6031-6033.
Igoli JO, Gray AI, Clements CJ, Kantheti P, Singla RK. Antitrypanosomal activity & docking studies of isolated constituents from the lichen Cetraria islandica: possibly multifunctional scaffolds. Curr Top Med Chem. 2014;14(8):1014-21.
doi: 10.2174/1568026614666140324122323. Ingolfsdottir K, Jurcic K, Fischer B, Wagner H. Immunologically active polysaccharide from Cetraria islandica. Planta medica,1994; 60(6): 527-531.
Nguyen HT, Ketha A, Kukavica B, Tatipamula VB. Anti-Inflammatory Potential of Lichens and its Substances. In book: Inflammatory Bowel Disease. Publisher: MedDocs Publishers LLC, 2021.
Stadnytska N, Fito I, Novikov V, Jasicka-Misiak I, Wieczorek P. (2020). Effect of extraction solvent on total phenolic content, total flavonoid content and antioxidant activity of Cetraria islandica. Int J Pharm Tech Res. 2020; 13(3): 198-205.
Surayot U, Yelithao K, Tabarsa M, Lee DH, Palanisamy S, Prabhu NM, et al. Structural characterization of a polysaccharide from Certaria islandica and assessment of immunostimulatory activity. Process Biochemistry, 2019; 83: 214-221.
Xu M, Heidmarsson S, Olafsdottir ES, Buonfiglio R, Kogej T, Omarsdottir S. Secondary metabolites from cetrarioid lichens: Chemotaxonomy, biological activities and pharmaceutical potential. Phytomedicine, 2016; 23(5): 441-459.
Zagoskina NV, Nikolaeva TN, Lapshin PV, Zavarzin AA, Zavarzina AG. Water-soluble phenolic compounds in lichens. Microbiology, 2013; 82(4): 445-452.
