Ryzec
lilákový a jeho červený pigment lilacinon
Jiří
Patočka, Radoslav Patočka
Ryzec lilákový (Lactarius lilacinus (Lasch) Fr. 1838) je známý jako vzácná houba, která roste na silně podmáčených půdách pod olšemi, s kterými tvoří mykorhizu (Rochet et al., 2011). Má nízce vyklenutý, jemně plstnatý klobouk světle růžové až nafialovělé barvy o průměru až 8 cm, který je uprostřed vmáčknutý. Krémově okrové lupeny s růžovým nádechem jsou řídké, široce připojené až krátce sbíhavé, často se zoubkem. Třeň je válcovitý (3–15 × 15–70 mm), pleťově až oranžově okrový, suchý a hladký. U dospělých plodnic bývá dutý. Ryzec lilákový má křehkou dužninu bledě krémové barvy, která voní po ovoci. Výtrusný prach je bělavý (Holec et al., 2012). Houba je uváděna jako jedlá, ale její chuť je nevalná. Dužnina roní bílé, vodnaté mléko, nahořklé až mírně palčivé chuti.
Barvu ryzce lilákového má na svědomí přítomnost pigmentu na bázi benzochinonu, který byl podle latinského rodového jména houby nazván lilacinon (Spiteller et al., 2003). Jeho struktura byla stanovena metodami 2D NMR a APCIMS. Lilacinon je novým typem houbového aminobenzochinonového pigmentu a může být biosynteticky sestaven ze tří molekul kyseliny anthranilové (Duran et al., 2009, Velíšek a Cejpek, 2011).
Literatura
Duran N, De Conti R,Teixeira MFS. Pigments from fungi: Industrial perspective. Advances in Fungal Biotechnology; Rai, M., Ed.; IK International Publishing House Pvt. Ltd.: New Delhi, India, 2009; 185-225.
Holec J, Bielich A, Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 2012; 624 stran.
Rochet J, Moreau PA, Manzi S, Gardes M. Comparative phylogenies and host specialization in the alder ectomycorrhizal fungi Alnicola, Alpova and Lactarius (Basidiomycota) in Europe. BMC Evolutionary Biology, 2011; 11: 40.
Spiteller P, Arnold N, Spiteller M, Steglich W. Lilacinone, a red aminobenzoquinone pigment from Lactarius lilacinus. J Nat Prod. 2003; 66(10): 1402-1403.
Velíšek J, Cejpek K. Pigments of higher fungi: a review. Czech J Food Sci, 2011; 29(2): 87-102.
